Pojďme si proto společně rozebrat nejčastěji zažité mylné představy a alespoň trochu objasnit, jak ve skutečnosti pojištění funguje.
Mýtus 1: Mně se nic nestane
Mezi lidmi panuje přesvědčení, že jim se přece nemůže nic stát, takže proč by si zbytečně platili životní pojistku. To ale není pravda. Každoročně hlásí Češi statisíce událostí ze životního pojištění – ať už jde o úrazy, onemocnění, invaliditu, dlouhodobou péči anebo úmrtí. Jen za tři čtvrtletí roku 2024 jich pojišťovny řešily téměř 473 tisíc.
Mýtus 2: Když nemám rodinu, životní pojištění nepotřebuju
Životní pojištění není jen pro rodiče, ale pro každého, kdo má jakékoliv závazky, které splácí. Životním pojištěním je možné pokrýt například hypotéku nebo jiné úvěry, aby je nemuseli splácet vaši blízcí. Zkuste si spočítat, kolik měsíčně zaplatíte za nájem, energie, vodu, potraviny, leasing na auto a další poplatky… a na kolik těchto splátek máte našetřeno v případě, že by váš příjem „vypadl“ na několik měsíců, anebo jste nemohli pracovat vůbec?
Mýtus 3: Je lepší pojistit dítě než dospělého, dětem častěji hrozí úrazy
Někteří rodiče si myslí, že děti jsou více vystaveny riziku úrazů, a proto by měly mít životní pojištění. Ve skutečnosti je důležitější pojistit osobu, která do rodinného rozpočtu přispívá nejvíce. Smyslem životního pojištění je především pojištění pro rodinu a jím zajistit finanční ochranu manžela nebo manželky, partnera, partnerky a vychovávaných dětí v případě smrti, invalidity nebo závažného úrazu či onemocnění živitele rodiny. Pokud je živitel rodiny vyřazen z pracovního procesu kvůli nemoci nebo úrazu, rodina zůstane bez příjmů. Dnešní smlouvy, jako například naše pojištění Moje Jistota umožňují, aby do smlouvy živitele rodiny byly zahrnuty i děti, takže pojistnou ochranu mohou mít všichni.
Mýtus 4: Životní pojištění je jen pro starší, ti jsou nejvíce ohroženi vážnými chorobami
Ani to už není dnes pravda, závažná onemocnění postihují čím dál mladší věkové kategorie, takže pojištění má smysl pro všechny ekonomicky aktivní lidi ve věku od 18 do 64 let. Ale samozřejmě lepší je sjednat si pojištění v mladším věku, kdy vychází výhodněji než například po čtyřicítce, kdy se zdravotní stav postupně zhoršuje a začínají se projevovat i mnohé civilizační choroby.
Mýtus 5: Životní pojištění je drahé, nemám tolik peněz, abych ho zaplatil
Často lidé argumentují tím, že na pojištění nemají peníze. Ale právě ti, kteří na výplatu čekají jako na smilování, jsou z hlediska výpadku příjmů nejohroženější skupinou, protože i sebemenší zdravotní problém jim může „vyrobit“ problém finanční. Je jasné, že cena pojištění se odvíjí od věku, zdravotního stavu a výše pojistných částek a může být i dražší, ale rozumně nastavené životní pojištění je možné u mladších klientů pořídit už zhruba za necelou tisícovku měsíčně a za tuhle částku lze mít zajištěnou slušnou pojistnou ochranu.
Tip: Jak snížit náklady na životní pojištění jsme rozepsali v tomto článku.
Mýtus 6: Životní pojištění by se mi mělo aspoň vrátit, nebo raději vydělat
Další nesmysl – v životním pojištění přece nejde o výdělek, ale o ochranu. Životní pojištění není primárně investicí, která se zúročí, ale pojistkou proti závažným životním situacím. To, že na něm „nevyděláte“, je vlastně dobrá zpráva – znamená to, že vás nepotkala žádná nemoc nebo jiná nepříjemnost. Pokud byste z pojištění dostali víc, než jste zaplatili, znamenalo by to, že jste se ocitli v opravdu těžké životní situaci. A právě v takových chvílích vám pojistka zajistí mnohem větší finanční pomoc, než kolik jste do ní vložili. Takže přemýšlet nad tím, zda se vám pojištění „vyplatí“ v normálním běhu lidského života, je hloupost. Neplatíte je proto, abyste na něm vydělali, ale abyste pokryli vysoké náklady v případě zdravotního průšvihu. Proto je důležité pojistit si hlavně závažná rizika. Nachlazení nebo drobný úraz si přece z úspor zvládnete pokrýt sami. Kdybyste ale skončili po nehodě na vozíku a nemohli pracovat, pak už jde o statisíce nebo miliony. A to už z vlastních peněz zvládne málokdo.
Mýtus 7: Životní pojištění je plné výjimek i kliček a pojišťovny vždycky hledají důvod, proč nic nezaplatit
Statistiky České asociace pojišťoven dokazují, že pojišťovny každý rok vyplatí desítky miliard korun na pojistných plněních. Pravdou je, že i životní pojistky obsahují některé výjimky, které jsou zcela logické. Přijde vám fér, aby pojišťovna zaplatila za úraz, který si notorický opilec způsobil se třemi promile alkoholu v krvi? Nebo dala miliony za pátrací akci v horách a přepravu helikoptérou za lyžaře, který se vydal na extrémní freestyle skiing i přes zákaz vycházení? Vyberte si takové pojištění, které výluky sice má, ale jsou zcela pochopitelné a pojišťovny je férově klientům prezentují a nezastírají je. Když se vám stane nehoda, které úmyslně nebo pod vlivem omamných látek nepůjdete naproti, nemusíte se výluk bát. Například naše životní pojištění Mutumutu má výluk jen sedm a jsou jasně a srozumitelně popsány v pojistných podmínkách.
Mýtus 8: Místo placení životního pojištění si raději budu spořit peníze, kdyby se mi něco stalo
Mít finanční rezervu je určitě skvělé, takových předsevzetí se držte. Úspory ale většinou pomohou překlenout jen drobné potíže. Odborníci doporučují mít naspořeno minimálně na dvou až tříměsíční výdaje, pak už totiž většinou začíná fungovat pojištění. Například pracovní neschopnosti, které je obvykle nastavené od 30. nebo 60. dne neschopnosti. Co ale když zůstanete trvale invalidní po těžké nemoci nebo vážném úrazu? Na tak zásadní karamboly je těžké nebo takřka nemožné naspořit za celý pracovní život. A i kdybyste byli tak dobří a dostatečnou částku měli, divili byste se, jak rychle dokáže finanční rezerva mizet, když se nedoplňuje. Na pořadu dne tedy není otázka, zda si spořit, nebo sjednat pojištění, ale jak efektivně kombinovat obě strategie a zajistit si maximální finanční ochranu, bezpečí a klid.
Mýtus 9: Životní pojištění musí mít investiční složku, chci mít peníze, i když se mi nic nestane
Může ji mít, ale také nemusí, stejně jako investiční životní pojištění nemusí být pro každého tím správným klíčem k zajištění budoucnosti. Určitě levnější variantou je „ošetřit“ si životním pojištěním důležitá rizika a investovat můžete jinde, jinak a rozhodně výhodněji. Mimo pojištění budete mít nad investicí lepší kontrolu a nemusíte mít peníze nedosažitelně „zamčené“ v pojistné smlouvě po mnoho let, protože je nelze vybrat dřív, pokud pojištění nezrušíte. Navíc se k nevýhodám přidávají nejrůznější poplatky, které mohou výnosy značně snížit. Proto se vyplatí investovat přímo prostřednictvím fondů či akcií, které vám dávají větší flexibilitu i lepší výsledky.
Mýtus 10: Životní pojištění by mělo pokrývat úplně všechna rizika, jinak nemá smysl
Kdepak, důležité je mít zajištěné hlavně ty závažné situace. Je velmi obvyklé, že většina klientů při uzavírání životního pojištění požaduje, aby jim krylo i drobné úrazy, marodění už od dvou týdnů a další „prkotiny“. Ale hlavně, aby takové pojištění bylo levné. Jenže to jsou právě dvě neslučitelné věci. Mnohem rozumnější, a v konečném součtu levnější, je zaměřit se na vážné případy, které mohou výrazně ovlivnit zdraví, život a finanční stabilitu. Pojištění, které zahrnuje i běžné nemoci jako chřipku, nebo úrazy typu vymknutý kotník, bývá dražší, a to zásadně. Takže pokud chcete náklady na své životní pojištění optimalizovat, vyřaďte z rizik „bolístky“, a naopak se soustřeďte na klíčová rizika typu rakoviny, onemocnění srdce a cév nebo úrazy s trvalými následky. Poradíme vám, jak neudělat při nastavení pojistky, která chrání to nejcennější, co máte, chybu.
Mýtus 11: Jednou nastavená pojistka vydrží napořád
Pokud jste si před 15 lety jako čerství absolventi školy spočítali, že jsou vaše měsíční náklady na život deset tisíc korun, asi to už dávno neodpovídá realitě. Se stoupající pracovní kariérou, a tedy i platem, už vám určitě nevyhovuje ani výše pojistné částky. Proto je důležité pojistku upravit aktuálním potřebám. Stejně jako výše pojistného krytí mohou stárnout i rizika, která pojistka zabezpečuje – například pokud jste změnili zaměstnání, postavili na hypotéku dům, narodily se vám děti… Takže když nastane nějaká zásadní změna, nebo minimálně každé tři roky, se zamyslete nad tím, jestli pojistka splňuje vaše očekávání a případně ji aktualizujte, abyste nebyli nepříjemně překvapení částkou, která vám při likvidaci pojistné události dorazí na účet.
Mýtus 12: Lepší je pojistku občas změnit, nové jsou lepší a výhodnější
Někteří lidé věří, že častá změna životního pojištění přinese výhodnější podmínky. Ve skutečnosti nové pojištění obvykle znamená vyšší cenu, protože čím jste starší, tím více se zvyšuje riziko události. Navíc se na novou smlouvu nemusejí vztahovat krytí pro onemocnění, která se mezitím u vás objevila. Výpověď stávající smlouvy a uzavření nové může být tedy velmi nevýhodné. Jak už bylo zmíněno výše, místo časté změny je lepší pravidelně aktualizovat stávající smlouvu podle životní situace. Aktualizace životního pojištění bývají bezplatné a do smlouvy můžete přidávat ubírat pojištěné osoby a rizika, měnit pojistné částky i obmyšlené osoby.
Mýtus 13: Když jsem prodělal vážnou nemoc, pojišťovna mě už nepojistí
Bohužel další mylná informace, která může za to, že lidé životní pojištění odsuzují. Není pravda, že pojišťovna nikdy nepojistí člověka, který prodělal vážnou nemoc. Pojistitelný je v zásadě každý, záleží však za jakých podmínek. Je ale potřeba si uvědomit základní princip pojištění a tím je nahodilost, tedy to, že daná událost může, ale také nemusí nastat. Pokud již nějakou nemoc máte, je tento princip narušen. V některých případech lze v životním pojištění udělat pouze výluku na konkrétní nemoc, a vy se můžete stále nechat pojistit na všechna další rizika, která nebudou s touto nemocí souviset. Budete mít tak jistotu, že v ostatních případech budete zajištěni. Může se dokonce stát, že ani závažná nemoc prodělaná v minulosti nebude mít vliv na nově uzavírané pojištění. Příkladem je třeba nedávno vydaný samoregulační standard ČAP, který vymezuje tzv. právo na zapomnění pro onkologické pacienty a říká, že klient bude po nějaké době od prodělání nemoci vnímán jako zdravý. Tuto dobu stanoví většinou pojišťovny individuálně s přihlédnutím ke konkrétní diagnóze a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Každopádně je vždy lepší se pojišťovat v mladším věku, kde problémy s komplikacemi zdravotního stavu hrozí v mnohem menší míře.
Pojistné mýty a dezinformace kolem životního pojištění vznikají kvůli tomu, že mnoho lidí stále ještě neví, jak životní pojištění funguje, a proto se nechá snadno ovlivnit nepřesnými nebo mylnými informacemi. Přitom už téměř před třemi stoletími na adresu životního pojištění uvedl americký státník, diplomat a spisovatel Benjamin Franklin: Nejlevněji a nejúčelněji s naprostou jistotou zabezpečí svoji rodinu ten, kdo uzavřel životní pojištění. Pravda, která platí navzdory času.