800 10 66 10
8:00–17:00 | Po–Pá

Co byste měli vědět o pracovní neschopnosti a jejím pojištění?

27. května 2024Životní pojištění7 minut čtení

Štítky :

„Mám neschopenku.“ Jednoduchá věta, která má jasné sdělení – ať už jste zaměstnanec nebo i osoba samostatně výdělečně činná, nemůžete kvůli aktuálním zdravotním problémům vykonávat svoji práci. Pokud jste zaměstnanec, máte sice nárok na nemocenskou, ale ne vždy vám to bude stačit. A pokud jste OSVČ a neplatíte si dobrovolné nemocenské pojištění, pak nedostanete vůbec nic. Teprve až se správně nastaveným pojištěním pracovní neschopnosti, nemusí být neschopenka strašákem výpadku příjmu.

IMG_0322

Na co máte ze zákona nárok?

V České republice je nemocenské pojištění od 1. ledna 2009 upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v době pracovní neschopnosti, ať už z důvodu nemoci, karantény, pracovního úrazu, který je častější u rizikových profesí, či ostatních úrazů zabezpečí finančními dávkami nemocenského pojištění.

Finanční zajištění v době pracovní neschopnosti je důležitým aspektem pracovního práva a sociálního zabezpečení, který chrání zaměstnance v případě zdravotních problémů. Ale, nemusí vždy stačit.  Zvlášť když nejde o krátkodobou pracovní neschopnost s dobou trvání od několika dní po pár týdnů, ale tu dlouhodobou, která může trvat měsíce nebo dokonce i roky a v krajním případě člověka trvale vyloučit z pracovního procesu. 


Jaký je postup při nahlášení pracovní neschopnosti?

Jakmile zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná onemocní nebo utrpí pracovní či jiný úraz, měl by co nejdříve kontaktovat svého ošetřujícího lékaře, který posoudí jeho stav a může vystavit tzv. e-neschopenku, jež je oficiálním dokladem potvrzujícím pracovní neschopnost. Tento dokument obsahuje informace o diagnóze, předpokládané délce neschopnosti a další relevantní údaje, které jsou důležité pro zaměstnavatele i pro sociální pojišťovnu. Elektronická hlášení jsou od lékaře zasílána přímo na OSSZ, není tedy třeba předávat, posílat či jinak doručovat do termínu zaměstnavateli papírovou neschopenku ani žádné formuláře, jak tomu bylo dříve. 


Jak dlouho může pracovní neschopnost trvat? 

Délka pracovní neschopnosti se může lišit v závislosti na konkrétním zdravotním stavu zaměstnance a jeho schopnosti zotavit se. Některé stavy mohou vyžadovat pouze několik dní odpočinku, zatímco jiné, závažnější případy, mohou vyžadovat dlouhodobou neschopnost trvající měsíce nebo dokonce roky. Maximální doba, po kterou může trvat pracovní neschopnost, stanovena není, nicméně při dlouhotrvajícím a nelepšícím se stavu lze uvažovat o trvalém snížení pracovní schopnosti a invalidním důchodu. Vše závisí na individuálním lékařském posouzení a doporučeních ošetřujícího lékaře.  


Jak jsou placené první 3 dny nemocenské a jak ty další?

Co se týče placení prvních tří dnů nemocenské, s účinností od 1. července 2019 byla u nás tzv. karenční doba, to znamená nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů neschopnosti, zrušena. Takže za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Následně je zaměstnanci vyplácena nemocenská dávka státem, a to do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Ve druhém měsíci pracovní neschopnosti to je 66 % a následně 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tento systém byl navržen tak, aby podporoval rychlý návrat zaměstnanců do práce a zároveň alespoň částečně poskytoval finanční podporu při delší pracovní neschopnosti. Díru v rodinném rozpočtu způsobenou nemocí nebo úrazem může pomoci „zalepit“ pojištění pracovní neschopnosti. Tohle riziko si do svého životního pojištění ale stále vybírá jen menšina klientů. Všichni tito nepojištění dohromady zbytečně každý rok přicházejí o miliardy korun

 

Systémy nemocenského pojištění se liší stát od státu
Postupy a právní předpisy nemocenského pojištění jsou za našimi hranicemi různé a někde zcela 
odlišné od našeho systému. Například v USA není systém postaven na veřejném všeobecném 
pojištění. Zdravotní pojištění nemá každý, jeho sjednání je dobrovolné, a ne každého také komerční pojišťovny vůbec pojistí.
I v evropských zemích, kde je nemocenské pojištění většinou povinné, se jeho podmínky mohou 
výrazně lišit. V zemích jako Německo nebo Švédsko jsou systémy velmi rozvinuté a poskytují vysokou úroveň ochrany zaměstnanců. Nemocní v Německu mají nárok na denní peněžitou dávku v nemoci hrazenou zdravotní pojišťovnou ve výši 70 % - 90 % běžného čistého příjmu. 
V Rakousku je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci mzdu ve výši 100 % a následně 50 %. Délka vyplácení plné a poloviční mzdy je závislá na délce trvání pracovního poměru. V době, kdy je zaměstnanci následně vypláceno 50 % ze mzdy, má nárok na 50 % nemocenské dávky. 


pracovní neschopnost a výpadek příjmů

Jak nastavit denní dávku plnění při pracovní neschopnosti a co dělat, když státní dávky nestačí?

Pokud zvažujete výběr rizika pracovní neschopnosti do svého životka, zkuste si nejdříve spočítat pravidelné měsíční výdaje. Mezi nimi poplatky za energie, vodu, telefon, internet, výdaje na děti, splátky úvěru nebo leasingu na auto (úvěr i leasing lze pojistit i samostaně), nákup benzínu, potravin, ale i dovolené… 

Sami brzy zjistíte, že to s nemocenskými dávkami (nebo dokonce v případě OSVČ zcela bez nich) moc dobře nevychází. Takže když si pojištění pracovní neschopnosti sjednáte, měli byste si zvolit odpovídající denní dávku, která nahradí rozdíl mezi vaším příjmem a nemocenskou dávkou. Jen pozor, pojištění rozhodně není od toho, abyste na nemoci či úrazu vydělali, ale jeho úkolem je vyrovnat rozdíl mezi příjmem a výdaji. Takže denní dávka se odvíjí od příjmů zaměstnance nebo podnikatele a vyšší plnění si nelze nastavit ani za cenu, že si na pojistném připlatíte.

V posledních několika letech klienti kvůli zvýšeným výdajům potřebují i vyšší denní dávky v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti, proto v našem pojištění dokládají svůj příjem až nad denní částku 600 Kč.

Více o tom, jak si správně nastavit životní pojištění, jsme sepsali tady.


Pojistit se dají i bolesti zad a dokonce i syndrom „vyhoření“ 

Vyšší denní dávka není jedinou změnou ve prospěch pojištěných, tu další ocení v životním pojištění Elán všichni, kteří trpí snad nejběžnější civilizační chorobou, a to bolestmi zad. Dnešní populace málo sportuje, často sedí v autě nebo u počítače, a proto ji bolesti zad a s tím související zdravotní problémy trápí čím dál častěji. Proto jsme zareagovali změnou pojistných podmínek a z výluk onemocnění zad odstranili, takže pojištěným uhradí pojistné plnění až za 60 kalendářních dní z jedné pojistné události, a dokonce i opakovaně. 
I naše další životní pojištění Mutumutu se řídí pravidlem, čím méně výluk, tím lépe. Pojišťujeme tedy kromě bolestí zad i všechny psychické nemoci, včetně syndromu vyhoření. Výluky z pojištění pracovní neschopnosti v Mutumutu sice máme, ale jsou jasně formulované a většinu z nich byste si asi domysleli – jsou to škody vzniklé pod vlivem drog nebo alkoholu, při řízení bez řidičáku…


Průměrná délka pracovní neschopnosti je 32 dní!

Ze statistik Českého statického úřadu vyplývá, že průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, ať už pro nemoc či úraz, byla v 1. pololetí 2023 celých 32 dní. 
Měsíc je doba, která se dá i s výpadkem příjmu přežít, ale u dlouhodobých onemocnění, pro které je ostatně pojištění pracovní neschopnosti primárně určeno, se tato doba za posledních několik let prodlužuje. 
  • 64denní pracovní neschopnost si vyžádaly nemoci pohybové soustavy, nejčastěji páteře 
  • 82 dnů průměrně trvaly neschopenky kvůli duševním onemocněním
  • 173 dnů byla vůbec nejdelší průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v 1. pololetí 2023 a byla evidována u tuberkulózy
  • 168 dnů se léčili pacienti s mnohem častější diagnózou, kterou jsou zhoubné novotvary
Zkuste si tedy zhruba půl roku přežít ze státních dávek, tedy pokud jste zaměstnanec! OSVČ takové krytí výpadku příjmů většinou vůbec nemají, pokud si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění. Právě proto si vybírají naše životní pojištění nejen kvůli pracovní neschopnosti, ale i dalším rizikům, která je ohrožují a mohou způsobit rapidní výpadek příjmu. 


Když vám vyplácíme denní dávky, za pojištění neplatíte

Víte, že v našem životku máte na výběr dvě varianty karenční doby, od kdy je pojistné plnění vypláceno? Nejčastější varianta krytí je od 29. dne se zpětným plněním. Takže práce neschopnému vyplácíme pojistné plnění za každý kalendářní den, po které pracovní neschopnost pojištěného trvá, a to hned od jejího počátku. Plnění je možné vyplatit buď jednorázově, nebo formou záloh.

A pokud si sjednáte pojištění pro sebe, tedy v pojišťovácké hantýrce jste současně pojistníkem a pojištěným v jedné osobě, můžete využít zcela unikátní součást pojistného plnění – automatické zproštění od placení pojistného kompletně za celou smlouvu životního pojištění, tedy za všechna rizika a také za další pojištěné osoby, včetně úvěrového balíčku, a to po celou dobu trvání pracovní neschopnosti.

Určitě není pochyb o tom, že v rámci životního pojištění patří k nejdůležitějšímu mít pojištěné situace, kdy je ohrožen váš příjem, potažmo příjem vaší rodiny. S pojištěním pracovní neschopnosti své finanční závazky ustojíte i v době, kdy nemůžete pracovat. A nikdy na úkor svého zdraví!

 
Tyto webové stránky používají soubory cookies, které mohou obsahovat osobní údaje. Tyto údaje ukládáme na základě Vašich preferencí, které můžete nastavit zde. Více informací o způsobu zpracování souborů cookies naleznete v Podmínkách používání cookies.
Upravit nastavení